Mistr Jan Zrzavý: Další recenze naší výstavy

V životě má jít člověk štěstí naproti, říká se v Čechách.
Jak má jít naproti náhodě mi známo není. A náhoda mi věru přála.
Od druhé třídy jsem chodila do Lidové školy umění ve Strakonicích. Moje paní učitelka byla dáma s velkým „D“. Jmenovala se Růžena.
Tato dáma nás žáky druhého ročníku odvezla jednoho krásného dne na sever od Strakonic do hornické Příbrami. Dnes již nevím, jaká výstava byla naším cílem. Vím, že první výtvarná monografie mnou zakoupená, a která se stále nachází v mé knihovně, je monografie významného českého malíře, ilustrátora, grafika, scénografa, učitele Mistra Jana Zrzavého (1890 Vadín, nyní Okrouhlice – 1977 Praha).
Ano toho ba právě toho pána, co nosil rád krásnou čepici barvy rumělky tmavé.
Tak a tento pán se mi opět připletl do cesty. Jdete na kávu s maminkou a na golf a omylem narazíte na Mistra. Nikoliv osobně, to dá rozum, potkáte ho prostřednictvím Galerie Snail s vystavenými ilustracemi Mistra Zrzavého Máchova Máje (1924) a ilustracemi Erbenovy Kytice (1928).
Jste v úžasu, lebedíte si blahem, co vše lze za jediný den zažít.
Máte čas a nespěcháte, však hra neuteče, Máj s Kyticí rozvlní vaše vnitřní ustrojení do vzpomínek na školu, která trvala na básních z paměti.
Mistrova vnitřní síla a naladění na vlnách romantické vzpoury jedince vám lehce poplete hlavu. Rozhlížíme se kolem, zda neuvidíme Erbena v rozpravě s Máchou.
Jedná se o okamžik, ale děkujeme za něj Galerii Snail i golfu!

Marcela Vichrová
Malířka, ilustrátorka, která řadu let pracovala se sbírkami Národní galerie v Praze. Dnes vyučuje výtvarný obor na základní umělecké škole na Praze 9 v Čakovicích a v Satalicích