Snail Golf bourá předsudky a ukazuje sport pro bohaté v jiném světle

Jistě nejsem sám, kdo golf vždycky považoval za sport pro vyvolené plný bariér a navíc s pochybnými dopady na životní prostředí. Aureola zábavy, u níž se schází zlatá mládež odtržená od společenské reality, a kde postarší šíbři pojíždějící po fairwayi ve směšných vozítkách dohadují miliardové kontrakty, v sobě nepochybně má i zrnko pravdy. Ačkoli mě od dětských pokusů na minigolfových hřištích lákalo zkusit si ten sport ve verzi “pro dospělé”, nikdy jsem si k němu nenašel cestu. Tedy až do letošního jara, kdy jsem se díky spolubydlícím dozvěděl o Golf Snail Clubu.
Tady, deset kilometrů severně od Prahy, jsem našel odpověď na palčivou otázku, jestli lze golf provozovat i jinak – sociálně přístupně, bez velkého kapitálu a dle možností udržitelně.
Petr Šedina, nadšenec, který za projektem už deset let stojí, ukazuje, že ano.
Vstup na místní členité a stromy protkané hřiště, kde převažují krátké jamky, ale které odpovídá potřebným normám (s parem 58), je na rozdíl od drtivé většiny ostatních klubů přístupný komukoli, koho do oblasti Podmoráně cesta zavede. Vzhledem k umístění je nejpraktičtější zařídit si svoz autem, ale dá se sem koneckonců za dvacet minut i vystoupat do kopce od vlakové zastávky v Úholičkách.
Dvě stě korun, které stojí vstup na neomezenou dobu, je několikrát méně než snad kdekoli jinde v republice. Samozřejmostí je možnost zapůjčit si veškeré potřebné vybavení.
Během samotné hry návštěvníka či návštěvnici čekají dechberoucí výhledy do údolí Vltavy, konfrontace s kozami pasoucími se po greenu, a téměř jistě také několikeré hledání ztraceného míčku ve všudypřítomných houštinách, křovinách a kopřivách.
Po ní pak pivo z lednice a kus řeči s Petrem, který se rád podělí o úsměvné historky i trápení spojené s každodenním provozem. Součástí místního koloritu jsou pravidelné vernisáže umění různé kvality spojené s turnaji a sbírkami na charitativní účely.
Během pouhých pár měsíců se pro mě návštěva Golf Snail Klubu stala nedílnou součástí života a něčím, na co se vždycky můžu těšit. O to spíš, že se tady nemusím stydět za začátečnické nezdary při hře a navíc můžu mít dobrý pocit z podpory chvályhodné věci.
Snad myšlenka šnečího golfu v téhle rychlé době osloví i mnoho dalších.

Tomáš Jungwirth, právník a analytik

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..